Central European Network for Sonic Ecologies

Třetí mezinárodní konference Středovropské sítě pro zvukové ekologie (CENSE)

Czech

Wrocław (Polsko), 22. – 24. Října 2020

Výzkumné studio zvukových krajin při Institutu kulturologie a Ústavu hudebních věd na Vratislavské univerzitě pořádá další, třetí ročník mezinárodní vědecké konference Středoevropské sítě pro zvukové ekologie CENSE Budapešť, 2018 a Ústí nad Labem, 2019.

The Soundscape Research Studio at the Institute of Cultural Studies and the Institute of Musicology at the University of Wrocław extend this invitation to participate in an upcoming international scientific conference. This event will take place as part of the third edition of the CENSE annual conference, following conferences in Budapest, 2018 and Ústí nad Labem, 2019.

Konference bude probíhat jako online událost, 22 – 24.10. 2020 na platformě Zoom a živě-vysílaná na YT a FB. Detaily o registraci k připojení budou zveřejněny 15. 10. 2020.

Další informace na: cense2020@gmail.com

Program najdete na odkaze: The Second Life of Recorded Sounds

Jak dějiny zaznamenávání zvuku tak i samotný proces nahrávávní jsou pro oblast zvukových studií klíčové. V posledních letech vědci objevili starší formy zvukových nahrávek a záznamů, viz např. výzkum kolektivu First Sounds Group Scott zaměřené na de Martinvilleovův fonautograf - a posunuly začátky technologie záznamu zvuku do šedesátých let 19. století. Termín „druhý život nahrávek" považujeme za důležité téma dalšího výzkumu. Týká se zejména opětovného použití archivních, nehudebních nahrávek pro vědecký výzkum, i o uvažování v uměleckých, vzdělávacích, environmentálních a politických kontextech.

Různé typy audioarchivů ukrývají důležité zdroje informací pro historická, kulturní, mediální, antropologická, muzikologická nebo sociologická studia a jsou také podkladem pro další, například umělecké apropriace. Chtěli bychom uvažovat nejen o institucionálních souvislostech, ale i o typech soukromých zvukových archivů a neveřejných sbírek, ať už vznikly nedávno, nebo v minulosti. V současnosti běžná praxe zaznamenávání každodenního života pomocí telefonů a přenosných rekordérů otevírá řadu otázek o tom co se v budoucnosti stane s takovými obrovskými úložišti dat a informací.

Chtěli bychom také uvažovat o technologiích a o způsobech recyklace, nebo remediace archivních nahrávek, obsahujících městské antropofoní a přírodní biofoní, nebo geofoní druhy zvuků, nahrávky lidských hlasů, pracovní i soukromá zvuková prostředí. Důležité je také uvažovat o znovuužití nahrávek pro jiné účely, než pro které původně vznikly. To se týká jejich proměňující se povahy, a dotýká se etických souvislostí jako jsou licence k použití a zpracování nahrávek, hodnocení a transfery do dalších komunikačních i společenských kontextů. Je třeba kriticky reflektovat také metody, které jsou používány pro rekonstrukci, čtení a analýzu zvukových záznamů (včetně například záznamů zvuku katastrof).

Témata připravované konference se dotýkají i využití sbírek terénních nahrávek k podpoře ekologického povědomí široké veřejnosti. Je médium zvuku schopno vyvolat reakci veřejnosti na klimatickou krizi? Do jaké míry vypovídají archivní nahrávky biofonie o změnách ekosystémů? Mají nahrávky s negativním obsahem (např. zachycující pokles biodiverzity, třeba u ptačích hlasů) větší dosah, než například nahrávky zaznamenávající "pozitivní změny" v důsledku ochraných opatření (např. snižování hluku)?

Zajímavým tématem k diskusi je "druhý život" problematického zvukového dědictví, například u archivů odposlechů (pořízených bezpečnostními orgány) jejich současný status a použití v jiných kontextech. Témata se dotýkají širšího tématu „koloniálních“ vrstev zvukových archivů a procesů směřujících k „dekolonizaci“ archivů - ve střední Evropě konflikt mezi těmi, kdo nahrávky vytvořili (tajná police) a těmi, kdo byli sledováni a nahráváni - policejní nahrávky zachycující prostředí sociální minorit, sociální průzkumy, rozhlasové pořady a projekty investigativních novinářů. Dekoloniální intervence do takových audioarchivů otevírá otázky po roli různých činitelů v komunikačním procesu.

Příklady témat příspěvků

  • Formy archivace zvukových záznamů;

  • Rozhlasové archivy;

  • Kritéria výběru zvukových materiálů pro archivaci;

  • Vymazání a ničení zvukových archivů;

  • Falšované a falešné zvukové archivy;

  • Autorská práva ke zvukovým záznamům

  • Zvukové archivy v muzeálních výstavách a pro vzdělávání;

  • Nahrávky jako objekt kulturního dědictví;

  • Zaznamenaný zvuk jako svědectví;

  • Role nahrávek v politice;

  • Kulturní praktiky související s nahrávkami každodenního soukromého života;

  • Soukromé zvukové sbírky;

  • Zvukové záznamy zaměřené na změny klimatu;

  • Opětovné použití nehudebních nahrávek v hudbě;

  • Zvukové umění založené na archivních zvukových nahrávkách;

  • Zvukové archivy a re-konstrukce kulturní identity;

  • Dekolonizace přístupů k archivačním prostředkům;

  • Zvukové forenzní služby;

  • Archivace záznamů a archeologie médií.

K podání příspěvků a účasti na konferenci zveme vědce, výzkumníky z různých oborů, kurátory, pedagogy a umělce. Účastníci mohou podat přihlášku k prezentaci příspěvku nebo k představení vzdělávacích a uměleckých projektů.


Další informace:

Konference se bude konat v angličtině.

Za účast na konferenci není registrační poplatek.

Zasílání abstraktů (maximálně 2000 znaků odpovídajících 20minutové prezentaci) s uzávěrkou v pátek 22. května 2020.

Abstrakty by měly poukazovat na rozdíly mezi původním účelem vzniklých zvukových nahrávek a okolnostmi jejich nového použití. V přihlášce označte, jestli se jedná o referát nebo o představení projektu.

Odborná rada konference zveřejní výsledky do 20. června 2020.

Publikace referátů a projektů je plánována formou vědecké monografie v anglickém jazyce nebo formou textů ve vědeckém časopisu. v roce 2021.

Vědecká rada

Dariusz Brzostek (Katedra kulturních studií, Univerzita Nicolaus Copernicus, Toruń, PL)
Csaba Hajnóczy (Univerzita umění a designu Moholy-Nagy, Budapešť, HU)
Július Fujak (Filozofická fakulta, Univerzita Konstantina, Nitra, SK)
Anna Nacher (Institut audiovizuálního umění Jagellonské univerzity, PL)
Jan Krtička (Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, CZ)
Renata Tańczuk - předsedkyně (Ústav kulturních studií Vratislavské univerzity, Soundscape Research Studio, PL)
Miloš Vojtěchovský (Asociace MLOK / Agosto Foundation, Praha CZ)

Organizace

Renata Tańczuk (Institut kulturních studií Vratislavské univerzity, Soundscape Research Studio, PL)
Robert Losiak (Ústav hudební vědy Vratislavské univerzity, Soundscape Research Studio, PL)
Sławomir Wieczorek (Ústav hudební vědy Vratislavské univerzity, Soundscape Research Studio, PL)

Příspěvky (včetně abstraktů) a jakékoli dotazy týkající se konference zašlete na e-mailovou adresu: cense2020@gmail.com.

Web: www.soundscape.uni.wroc.pl.

Partneři

Univerzita umění a designu Moholy-Nagy, Budapešť, Maďarsko
Filozofická fakulta Univerzity Konstantina Filozofa, Nitra, Slovensko Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem, Česká republika Zvuková laboratoř Canti Spazializzati (Wrocław, Polsko)
In situ, Nadace současného umění a Festival sanatoria zvuků Sokołowsko, Polsko

Výzkumné studio zvukových krajin bylo založeno v roce 2009 na Fakultě kulturních studií Vratislavské univerzity a je dosud jedinou výzkumnou institucí svého druhu v Polsku. Akademické zaměření studia bylo inspirováno výzkumy Raymonda Murraye Schafera a jeho kolegů od 60. let 20. století, označované jako "Zvukové krajiny světa" World Soundscape Project. Práce R.M. Schafera a jeho kolegů inspirovaly první výzkumný projekt našeho ateliéru - interdisciplinární studii Audiosfera Wrocławia/Zvukové krajiny Vratislavi. Naše aktvity se neomezují na akademický výzkum, zabýváme se i vzdělávacími, uměleckými a vydavatelskými projekty a praktickými dílnami.